BOLESLAVSKÝ FOTBALOVÝ KLUB SLAVOJ V LETOŠNÍM ROCE SLAVÍ STOPĚT LET OD SVÉHO ZALOŽENÍ A S TÍM JDOU RUKU V RUCE I POČÁTKY FOTBALU VE STARÉ BOLESLAVI VŮBEC. KRÁSNÁ A ZAJÍMAVÁ JE STOPĚTILETÁ HISTORIE KLUBU, POJĎME SE TEDY SEZNÁMIT S HRÁČI A FUNKCIONÁŘI, KTERÝM ZA NI VDĚČÍME.
Za vznik klubu vděčíme věčnému rivalovi
Na počátku 20. stole se mladý cukrářský dělník Antonín Černý vzhlédl v novém a zajímavém sportu, footballu (jak se tehdy psalo), a navždy mu propadl. S velkou lítostí pozoroval, že v Brandýse se tento sport už několik let pěstuje a trénuje (Brandýs založil svůj klub v roce 1901) a jeho rodná Boleslav v tomto směru zahálí. S jedenácti svými vrstevníky se tedy vydal Hluchovem do Brandýsa, aby zhlédl fotbalové utkání. Tato hra všechny naprosto očarovala, a tak byl podle vzoru sousedního města 5. června 1912 na valné hromadě založen pány Černým, Eiflerem, Řezníčkem, Herčíkem, Boháčem, Wittbergerem, Štorchem, Jarým, Beránkem, Ledeckým, Hamlem a Binderem vytoužený klub, nesoucí název S. K. Stará Boleslav. První hřiště představovala prostá louka v Houštce u Starého Labe. První oficiální zápas se hrál v srpnu téhož roku. Boleslav utrpěla porážku s Brandýsem 7:1, ale vzhledem k tomu, jak velký fotbalový náskok soupeř měl, to mohlo dopadnout daleko hůř….
Proměny boleslavského dresu
Bílou košili s červenou slávistickou hvězdou, černé trenýrky a štulpny – dres I. A mužstva S.K. Stará Boleslav, převzal ve válečných létech i Fotbalový klub. Tento úbor byl pak vystřídán modrobílou košilí s modrou hvězdou v bílém poli. Začátkem roku 1919 se hrálo v bílích košilích s černým límcem. Brzy však byly košile přebarveny na černo a je tedy černá košile s bílou hvězdou svědkyní a pamětnicí slavných let rozmachu staroboleslavské kopa- né. I. B mužstvo mělo tehdy bílou košili s modrým límcem a červenou hvězdou. V roce 1921 oblékli hráči nové černé košile a v roce 1923 se poprvé objevili černobíle pruhovaní. Posléze v roce 1926 mužstvo nastoupilo ve svetrech, majících barvu částečně klubové vlajky, v modrých s bílím límcem. Druhá polovina třicátých let, hlavně období slavné divize, bylo ve znamení dresu rudého. Pozdějšímu zelenobílému dresu byly připisovány neúspěchy mužstva.V polovině šedesátých let byl vzorem dres tehdy slavného Interu Milán. Boleslavští pak nastupovali k zápasům v černomodře svisle pruhovaných tričkách, černých trenýrkách a černých štulpnách.
Nejslavnější léta
Po první světové válce, kdy klub dočasně přerušil své působení, se fotbal v našem městě dal opět dopohybu. Mohl těžit z velké hráčské základny. Kluci ze všech koutů Boleslavi chtěli hrát fotbal. Boleslav se postupně prokousávala soutěžemi výš a výš a v sezóně 1936/37 po- stoupila z I. A třídy do divize, tehdy druhé nejvyšší soutěže. Klub byl v té době na vrcholu. Psalo se o něm pochvalně v celorepublikových periodikách. Ještě větší euforie se dostavila ve chvíli, kdy se povedlo divizi zachránit a nesestoupit. Na zápasy tehdy chodily i dva síce diváků. Další sezóna v divizi už ale byla nad síly klubu a následoval sestup zpět do I. A třídy.
Poválečné období
2. světovou válku i komunistický převrat přežil klub ve zdraví. Pouze se musel změnit název – TJ Slavoj Stará Boleslav. Na slavná vítězství před válkou už ale nenavázal a i kvůli častým nesmyslným reformám ve fotbalových soutěžích pendloval mezi III. třídou až I. A třídou. Za zmínku ale ještě určitě stojí krásná 70. léta, kdy k týmu přišel nový trenér Josef Vokáček (bývalý ligový hráč) a s mančaftem dokázal za pět sezón 3krát postoupit. Mohl se tehdy spoléhat například na gólmany Posla s Homolkou nebo na skvělou útočnou dvojici Šmejkal-Bouzek. Všichni jmenovaní jsou hezkým příkladem klubismu, spojili totiž svou kariéru výhradně s Boleslaví a fotbalu se zde věnují či věnovali ještě dlouho po skončení své hráčské kariéry. V 8O. letech hráli v mužstvu hráči velkých fotbalových jmen např. Bohouš Veselý, Josef Veselý, Josef Vokáč, Jiří Kislinger, Svatopluk Bouška – odchovanci „ AC SPARTY PRAHA“, ale nikdy se nepodařilo postoupit výš jak do I.A. třídy.
Novodobá historie
V roce 1994 SLAVOJ potkal sestup do okresního přeboru, kde se dlouhých 5 let pokoušel o návrat. Až v roce 1999 postoupil do I.B.třídy a o rok později už hrál I.A.třídu. V sezoně 2004-05 jsme slavili postup do krajského přeboru. Druhá nejvyšší soutěž se zatím do Boleslavi vrátila jen jednou. Přesně po sedmdesáti letech. V roce 2006 postoupili tehdy starší žáci narození v letech 1992/1993 taktéž do divize a Slavoj zde, stejně jako předválečný tým, odehrál dvě velmi slušné sezóny. Zřejmě nejslavnější odchovanec týmu je Marek Matějovský, který ve svém mládí hrál jak v Boleslavi, tak v Brandýse. Markovi se podařilo reprezentantovat ČR a nosit kapitánskou pásku v AC Sparta Praha za kterou odehrál krásnou porci 298 zápasů. Momentálně Marek působí v Mladé Boleslavi. V roce 2009 se stalo něco, co si borci typu Černého, Wittbergera či Bouzka neuměli představit. Slavoj se spojil se svým odvěkým rivalem Brandýsem do jednoho klubu: FK Brandýs-Boleslav, jehož cílem bylo vrátit do města vyšší soutěže.Toto spojení bohužel nepřineslo očekávané úspěchy. Za společného působení se rok co rok sestupovalo, a tak v roce 2013 došlo k rozdělení týmu mužů zpět na FK Brandýs nad Labem a Slavoj Stará Boleslav, kdy Slavoj v té samé sezóně slavil postup zpět do I. B třídy.
Pohled do budoucna
Za stopět let ušel fotbal v našem městě velký kus cesty. Přežil dvě světové války a čtyřicet let diktatury. Dnes už Slavoj není doma v Houštce jako kdysi, ale na malém hřiš na Lázeňské. Hned vedle Hluchovské cesty, kudy se před stopě lety šla podívat boleslavská výpra- va do Brandýsa, co to vlastně je ten football. Je v tom kousek symboliky a jediné, co můžeme Slavoji k narozeninám popřát je ještě minimálně stopět tak krásných sezón.
